Chceme ušetřit. Proto spousta lidí nakupuje výhradně podle akčních letáků. Jsou přesvědčeni, že tudy vede cesta k malému výdaji a velkému nákupu.
Jsme individuality, proto vnímáme slevu každý jinak.
Jsou lidé, kteří si udělají seznam přesně podle akčních nabídek a jedí ne podle své chuti, ale podle momentální nabídky levnějšího sortimentu.
Pro jiné je toto magické slovo zárukou naplněné lednice tak, že se jim další potřebné potraviny už nevejdou.

Pokud je tímto zbožím tento týden zrovna káva, tak nabírají několik balení, protože ta se přeci nezkazí.
Jenže řetězce pro své zákazníky pořádají „slevy“ pořád. Takže například už zmiňovaná káva je další týden v jiném obchodě ještě o dvě koruny levnější, a ten dotyčný si „rve vlasy.“
Pro cizince, nebo aspoň pro ty inteligentnější z nás, vypadáme jako národ podivínů. Pravda, když je v cizině takový Black Friday, vídáme záběry lidí, jak vbíhají do obchodů, aby urvali, co se dá.
Jenže u nás to tak vypadá, i když padne sleva na máslo. Všichni máme ještě v paměti záběry na důchodce, kteří „odhodili své berle“ a svýma nemohoucíma nohama pobíhali a prali se o několik kusů levnějšího výrobku.
A jiné zboží?
Málokdo vnímá, že oblečení, kolem kterého všichni chodíme dlouhou dobu, a nelíbí se nám, získá na atraktivitě ve chvíli, kdy nad stojanem na červeném podkladě na nás shlíží slovo SLEVA, nebo AKCE.
„Akce“ na nás působí jako magnet. Ani nevnímáme, že zboží nikdo nechtěl, a ani cena nemusí být nižší, než byla. Naopak, lživě na nás kouká vyšší číslo, které se vydává za původní a „zlevněná“ částka je původní cena.
Nadšeně saháme po svetru, který už před měsícem měl pro nás špatnou barvu, podivný vzor, příliš velký výstřih a vkládáme ho do košíku se slovy, že i kdybychom si ho vzali jen jednou, tak se to při té ceně vyplatí.
Neuvědomujeme si, že obchodník se jen určitou fintou snaží zbavit „ležáku“.
Na svou adresu jsem si musela už také vyslechnout pár nepříjemných slov.
 Paní, která mi očima projela můj nákup, hlasitě sdělila svému doprovodu, že jsem nějaká divná, protože beru drahé kalhoty a ne ty (pytlovité), co jsou v akci. A navíc jsem pitomá, že tam mám jen jedno plato vajec, když si jich za nižší cenu můžu nabrat víc jako ona.
Mám radost, když něco, co potřebuju, se mi podaří koupit za nižší cenu než obvykle, ale neumím si dělat nesmyslné zásoby, nevařím podle akčního letáku, ani se neoblékám podle slev.

Neříkám, že třeba zimní bunda se nehodí, když si ji na konci zimy pořídím levněji a několik let starou můžu vyhodit, ale nebudu to přece dělat i s jiným zbožím.
Rychle se kazící potraviny, které musí rodina, ač má chuť na něco jiného, zkonzumovat, oblečení, ve kterém budete nakonec chtít chodit jedině potmě, maso, které ten den prošlo a začíná být cítit, to vše jsou věci, které se určitě na vašem seznamu nevyskytují, když odcházíte z domu na nákup.
Proto se radši u každé „akce“ nejdřív zamyslete, jestli se skutečně vyplatí koupit i to, pro co jste vlastně nepřišli.