Cena a příjem
Podrobnější analýza poptávky a nabídky nám ukáže, že zvýšení nabídky, způsobené například bohatou úrodou, bude mít tendenci snížit cenu. Vztah mezi cenou a příjmem představuje významný ekonomický pojem cenová elasticita poptávky. Jakákoliv firma, která by chtěla snížit svou cenu s cílem více prodat a zvýšit tak své zisky, musí vzít v úvahu svou cenovou elasticitu poptávky.
Podle zákona klesající poptávky se poptávané množství obvykle mění opačně než cena = poptávané množství klesá, když cena roste, a naopak poptávané množství roste, když cena klesá.

Cenová elasticita poptávky je pojem, s jehož pomocí měříme, o kolik se změní poptávané množství určitého statku, změní-li se jeho cena. Statek je „elastický“, když jeho poptávané množství reaguje silně na změny ceny. Poptávky zboží se liší jejich elasticitami. Poptávka po potravinách obecně málo reaguje na změny cen, a tudíž je neelastická, zato letecká doprava je velmi citlivá na ceny, a proto je elastická.

Pojem cenové elasticity nám dovoluje přiřadit ke stupni cenové citlivosti poptávky po různém zboží přesné číslo. Podle citlivosti poptávaného množství na změnu ceny rozlišujeme tři případy cenových elasticit.
·         vyvolá-li jednoprocentní růst ceny vyšší než jednoprocentní pokles poptávaného množství, jde o cenově elastickou poptávku
·         má-li jednoprocentní růst ceny za následek jednoprocentní pokles poptávaného množství (takže celkový příjem se nemění), jde o jednotkovou elasticitu poptávky
·         způsobí-li jednoprocentní růst ceny nižší než jednoprocentní pokles poptávaného množství, jde o cenově neelastickou poptávku
Tyto definice se vztahují k rostoucím cenám a klesajícím množstvím. Stejně tak by se mohly vztahovat k poklesu ceny a růstu množství. Elasticitu můžeme počítat i pro jiné než jednoprocentní cenové změny.

Můžeme provést grafické znázornění nabídky a poptávky: poptávková křivka představuje různá množství, která jsou spotřebitelé za příslušné ceny ochotni koupit, nabídková křivka pak ukazuje různá množství, která jsou firmy ochotny za příslušné ceny prodat. A průsečík těchto dvou křivek ukáže konkurenční rovnováhu – cenu a množství, při nichž jsou kupující ochotni koupit právě tolik, kolik prodávající ochotně prodávají.