O prasátku Lojzíkovi je první díl nejenom pohádkové knihy, ale také té edukační. Vypráví o zmíněném prasátku, které se jednoho dubnového večera narodilo v kartonové krabici na farmě pana Skočdopole, která se nacházela nedaleko Kutné hory. Lojzík měl čtyři sourozence. Lojzík dostal svoje jméno po pradědečkovi z Pardubic. Přestože to bylo hodné, zvídavé a nebojácné prasátko, tak se něčím lišilo.

pohádková kniha

Lojzík měl na rozdíl od svých sourozenců o dost delší nos. Bohužel pro něj se mu sourozenci dost posmívali a také mu svým způsobem ubližovali. Spolu s ostatními sourozenci si hrával na Vinnetoua. Obvykle Lojzík skončil přivázaný ke kůlu, odkud ho často zapomněli osvobodit. Jediný, kdo při něm stál za každých okolností, byla jeho maminka. Lojzík byl však velmi osamělý. Sedával v noci pod oblohou posetou hvězdami, kterým si stěžoval.

Jedné takové noci si vedle něj na plot přisedl vrabec Čepeřák. Ten mu nabídl, že spolu budou hledat jeho pravou rodinu. Lojzík byl totiž přesvědčený, že někde je jeho pravá rodina právě kvůli jeho nosu. Čepeřák ho navigoval a Lojzík běžel po cestě rovnou za nosem. Dostali se až do zoo. Čepeřák mu prozradil, že tady žije mnoho dlouhonosých. A hned se vydali ke slonům. Lojzík zůstal ze slona úplně přimrazený.

Hned si pomyslel, že je to jeho bráška. Bylo to vlastně ještě slůně a hned zvalo Lojzíka k vodě. Slůně nabralo do nosu vodu a po něm to zopakoval i Lojzík. Ovšem hned se tak zakuckal, že slůně i Čepeřák museli prasátku dávat první pomoc. Následně šli za mravenečníkem. Mravenečník ho zrovna pozval ke snídani. Lojzík sice z mravenců nebyl nadšený, avšak to zkusil. Po této zkušenosti vystřelil z mraveniště jako šíp.
vzdělávací kniha

Měl poštípaný rypáček a tak s Čepeřákem pelášili dále. Dostali se k bércounovi. Ten se vyhříval pod lampou a Lojzík se to také rozhodl zkusit. Ani tentokrát to nevyšlo. Lojzík měl záda v jednom ohni. Čepeřák měl však další nápad, jestli Lojzík není náhodou želva. Želva mu však nechtěla půjčit krunýř a raději se schovala do vody. Čepeřák mu ještě nabízel tukana, ale Lojzík to zamítl. Byl tak smutný, že se začaly z očí kutálet slzy.

Najednou se zapletl do nějaké sítě. Bylo zle. Chytili ho zaměstnanci zoo a dali Lojzíka do klece. Namazali mu rypáček a dali najíst. Lojzík se však chtěl dostat nazpět domů a tak se pokoušel s pomocí Čepeřáka podhrabat a utéct. To se jim také povedlo. Utíkali jako o závod až se dostali nazpět na farmu. Tato kniha má nejen rozměr pohádky, ale také je celá nejen v češtině, ale i v angličtině. Na konci je dokonce i slovníček. Kromě toho má i pěkné dekorace.